Přečtěte si rozhovor s mistrem bosého běhu s Lee Saxbym pro časopis Men´s Running Magazine. Dozvíte se, proč jsou běžci tak často zraněni, o zkušenostech s během a správné obuvi.
Lee Saxby, světově uznávaný odborník na bosý běh strávil 20 let studiem biomechaniky, sportovního tréninku a evoluční biologie a 10 let v roli trenéra bosé běžecké techniky. Když se Chris McDougall vrátil z Měděných kaňonů, kde se odehrává jeho bestseller Zrozeni k běhu, trpěl zánětem plantární fascie a obrátil se právě na Lee Saxbyho. Po deseti minutách u něj byl vyléčen – nadobro. Bosého guru vyzpovídal Rick Pearson z Men’s Running Magazine.
Proč jsou běžci tak často zraněni?
Běžecká zranění jsou důsledkem problému buďto „softwarového“ nebo „hardwarového“ typu. Softwarem myslím běžeckou techniku – kterou se spousta lidí snaží změnit. Hardwarem myslím samotné tělo – které lidé už tak rádi nemění. Například když někdo bude chtít začít běhat naboso nebo v minimalistických botách, doporučil bych mu nejprve začít naboso chodit, cvičit hluboký dřep, což zlepší mobilitu kotníku. Tudíž změna „naboso“ nespočívá jen v koupi páru běžeckých bot s placatou podrážkou; je to změna životního stylu.
Co si myslíte o knize Zrození k běhu?
Kniha Zrozeni k běhu je fantastická, ale má nešťastný účinek, protože si díky ní lidé myslí, že si stačí sundat boty a uběhnou stovky kilometrů jako neprůstřelní tarahumarští indiáni. To se nestane.
Jaké jsou znaky zkušeného běhu?
Existuje několik základních principů, na kterých se shodneme všichni: vzpřímený postoj, nepředšlapovat (pozn. překl. došlapovat pod těžištěm) a rychlá, plynulá kadence přibližně 170 – 190. Nikdy jsem sportovce neučil se předklánět. To je nejhorší trenérská rada na světě, protože jakmile někomu řeknete, aby se předklonil, předkloní se v kyčlích místo v kotníku. Raději učím lidi běhat rychleji v kopcích, což je v podstatě sprint v přestrojení. Jakmile se někdo naučí běhat rychle z kopce se svižným došlapem pod tělem, porozumí, jak by měl vypadat zkušený běh.
Jaký je Váš názor na běh s dopadem na přední část chodidla oproti dopadu na patu?
Já vlastně neučím, na kterou část chodidla dopadat. Je spousta „bosých“ běžců, kteří běhají po špičkách s dopadem daleko před tělem, a myslí si, že běhají správně. Neběhají a brzy budou mít hodně problémů s achilovkami a lýtky. Klíčové je došlapovat pod tělem. Existuje také něco jako „zkušený dopad na patu“, kdy se pata dotýká země první, ovšem s dopadem pod tělem.
Jaká je podle Vás nejlepší běžecká obuv?
Obuv, ve které chodíte celý den, je důležitější než ta, ve které běháte. Povzbudil bych lidi, aby chodili v placatých botách s širokou špičkou. Časem se protáhnou achilovky a posílí chodidlo – je to v podstatě cvičení chodidel zdarma. Při běhu tyto nástroje využíváte. Viděli jste, jak tlusté jsou huaraches (tarahumarské sandály)? Mají asi centimetr – celkem dost. Tarahumarové nechtějí běhat naboso, protože by to v Měděných kaňonech ani moc nešlo. Upřednostňuji techniku před obuví, ačkoli si myslím, že placatá obuv s tenkou podrážkou a širokou špičkou, jakou nabízí např. VIVOBAREFOOT, pomáhá lidi k bosému běhu povzbudit. Minimalistická obuv Vám pomůže, ať jste drobní či velcí, ale čím těžší jste, tím zkušenější musíte být. Dobrá zprávy pro běžce, kteří chtějí shodit váhu, je, že kvůli tomu nemusejí běhat rychle – lehký běh s rychlou kadencí bude mít stejný účinek.
Byl byste rád, aby ostatní sporty změnily obuv, kterou používají?
Rád bych viděl revoluci obuvi vůbec. Většina toho, co lidé nosí, odporuje anatomickým zákonům chodidla. Tak např. fotbalová kopačka. Jistě, špunty tam musejí být, aby bota držela, ale není nejmenšího důvodu, aby byla tak tuhá a prsty ve špičce tlačila k sobě.
