Jen málo podzimních aktivit je u nás tak oblíbených a hluboce zakořeněných jako právě staré dobré houbaření. Česko je pro houbaření hotovým rájem, houbám totiž prospívá vlhko z vydatných dešťů spojené s relativně teplým počasím, které ale není dost horké na to, aby houbám škodilo. Takové podmínky jsou u nás typické nejen pro každý podzim, ale mnohdy i jaro a část léta, houbami se díky tomu lesy často jen hemží. Není proto divu, že právě u nás je houbaření rozšířené více než kdekoliv jinde. I tento na první pohled nepříliš vzrušující koníček v sobě ale skrývá řadu pro člověka vítaných přínosů.

Houbaření často nemusí být jen o houbách

Houbaření těší jak vášnivé sběrače, tak pouhé příležitostné výletníky v jakémkoliv věku, a každý z nich k tomu má svůj důvod. Pro spoustu lidí představuje houbaření zkrátka příležitost k odpočinku, možná ne fyzickému, psychickému naopak nepochybně. Jen málokde lze zažít takovou pohodu a odpoutání od starostí každodenního života jako uprostřed lesa, daleko od civilizace.

Pro někoho může být houbaření i ideálním cvičením, především mnohem příjemnějším, než je jen obyčejná procházka po důvěrně známém městě plném aut a ne zrovna čerstvého vzduchu.

Uvolněné a klidné tempo houbaření ale také dává člověku perfektní příležitost k takzvanému „návratu ke kořenům“, ke spojení s přírodou a okolním světem skrze všechny smysly. Pro člověka je přirozené, zdravé a přínosné občas se jen zaposlouchat do zvuku ptačího zpěvu a šumění listí, ucítit omamnou vůni jehličí nebo stromové kůry a skrze svá chodidla rozpoznat každičkou větvičku i nerovnost v půdě.

V neposlední řadě jsou ale i posbírané houby samozřejmě pěkný bonus na závěr. Na některých místech u nás se jich dají bez problémů najít plné koše.

Kam na houby?

Ano, ta odvěká otázka, která žádnému houbaři nedá spát. Kde rostou? I když každý individuální úspěch či neúspěch při hledání hub samozřejmě závisí nejen na místě, ale i počasí, ostatních lidech i prosté náhodě, existují přece jen lesy, které si u houbařů vysloužily více než dobrou reputaci.

Brdy a Dobříšsko ve středních Čechách se například mohou s železnou pravidelností chlubit velkými zásobami hřibovitých hub všeho druhu. O něco východněji se pak nachází Vysočina, která je kromě hřibů bohatá také na bedly a takzvané masáky. Morava pak má vhodných lokací spoustu. Lesy například v okolí Bukovinky nebo obce Šumná jsou mezi houbaři obzvlášť opěvované, na jižní Moravě se ale houbám daří i na obrovské řadě dalších míst.

Zážitek z houbaření vylepší barefoot boty

Už tak relaxující zážitek z poklidného pobytu v přírodě mohou posunout na vyšší úroveň bosé boty od VIVOBAREFOOT. Pro mnoho houbařů je totiž velkou součástí sbírání hub i jakýsi pocit propojení se samotným lesem a jeho povrchem, který dokáže uklidnit i potěšit. Naladit se ale na stejnou vlnu jako sama příroda jde dost těžko, když vás od ní dělí tlustá neforemná podrážka a zbytečně svazující bota.

Speciální ultratenká podrážka barefoot bot nepřekáží receptorům v chodidlech a chrání nohu před píchnutím špičatými větvemi a kameny nebo poškrábáním od lesního porostu. Díky jejich mimořádné ohebnosti, absenci podpory klenby a široké špičce barefoot boty dopřávají noze svobodu, kterou si zaslouží a je pro ni přirozená.

Na houbaření v nepříznivém počasí, blátě nebo v blízkosti potůčků se mohou skvěle hodit některé z trekových bot od VIVOBAREFOOT, například modely Tracker Forest ESC či Magna Forest ESC, který si poradí s jakýmkoliv terénem. Bosé boty tak mohou být skvělým dárkem pro houbaře, stejně jako pro jiné milovníky přírody a ničím nerušené chůze