Jak obstály bosoboty v testu profesionální atletky?

18.05.2016 09:44

Profesionální atletka Jana Korešová si poprvé vyzkoušela bosoboty Vivobrafoot. Jak se jí líbily ve městě i při tréninku? Přečtěte si, jak zvládala první kroky i přes dřívější zranění paty.

Kdo je Jana Korešová

Jana je česká atletka, věnuje se sedmiboji, pěti boji a skoku do dálky. Největším sportovním úspěchem je stříbrná medaile z  světové letní univerziády v Bělehradu z roku 2009. V roce 2013 se také zúčastnila mistrovství světa v Moskvě ve skoku dalekém. Pravidelně se umisťuje na medailových příčkách na mistrovství České republiky.

Jana na stupních vítězů

©Athletics Management

Při sportu se zranění nevyhnete

Atletiku dělám závodně již řadu let, mými disciplínami byl víceboj a jednotlivě hlavně 100m překážek a skok daleký. Během sportovní kariéry se mi nevyhnula zranění, která však když se ohlédnu, byly hlavně z oblasti od kotníků dolů, které zřejmě přetěžuji i vlivem nevhodné obuvi.

Ke zranění se přidaly i malé deformity nohou (od kladívkových prstů na noze, spadlé příčné klenby a s tím spojeného bolestivého nártu, únavové zlomeniny na 2. metatarzu, odražená pata, natržený úpon aponeurózy a s tím spojený další vleklý zánět v patě a lehce klesající podélná klenba na stejné noze, lehce vbočené malíčky, který moc neovládám).

Fyzioterapeuti mi doporučili bosou chůzi

Pokud chcete závodit nebo jen sportovat pro radost a užívat si pohyb, snažíte se, aby váš pohyb byl bezbolestný, a hledáte příčinu zranění a jak ho vyléčit a jak mu předcházet, aby se už nevrátilo.

Několik fyzioterapeutů se shodlo a doporučilo mi chodit na boso, cvičit „malou nohu“ a hlídat si trojoporové postavení nohy. Učili mě, jak odvíjet nohu při chůzi, uvolňovat a protahovat plosku nohy či posílit prsty, které jsou slabé. Jak by také ne, když mám většinu dne nohu zavřenou v botě a jsem na nohou.

běžecké tretry

Tretry mi roky ničily chodidla

Jako atlet jsme běhala v tretrách. Ty jsou oproti běžným botám ještě užší a staženější přesně na nohu, s tvrdou podrážkou. Občas jsem kvůli staženým botám mívala na nohou otlaky a odřeniny, někdy se mi dokonce prsty ani nedokrvovaly. Na druhou stranu mám pocit, že větší tretry bych mít nemohla, potřebuje je pro pocit odrazu mít přesně na nohu. Bohužel právě běh a odrazy jsou pro chodidla velká zátěž. Tretra oproti „maratonce“ alespoň nemá vyvýšenou patu.

Později jsem jako trenér, už v běžných botách, musela občas svěřencům něco předvést. Jako trenér bych mohla být na hřišti třeba i v pantoflích nebo na boso. Jenomže já jsem zvláště zimomřivá, pokud není opravdu teplo, pak bych dlouho v pantoflích nebo na boso nevydržela.

Rozhodla jsme se zkusit bosoboty

Proto jsem se rozhodla vyzkoušet boty Vivobarefoot, protože bosá chůze mi coby atletce a trenérce chybí. O bosobotách jsem se dozvěděla od svých přátel, kteří si je hodně chválí. Vybrala jsem si model Vivobarefoot STEALTH L BR Black/Red. Vypadají jako civilní boty, černá se hodí ke všemu :). A jdeme testovat.

dámské běžecké boty Vivobarefootbosoboty Vivobarefoot

První nazutí? Pocit volnosti

Už po prvním nazutí bosobot si hned všimnete neskutečné volnosti pro prsty do všech stran, můžete s nimi hýbat ve velkém rozsahu nejen nahoru a dolů ale roztahovat je i do stran, což v běžné botě nejde. Je to velká úleva pro prsty, máte pocit vzdušnosti a volnosti. Hned mě u toho napadlo, že si prsty a klenbu (tak jak mě to učili fyzioterapeuti) budu moci procvičovat i v  bosobotách během denních činností, kdy se nebudu moci úplně vyzout. I když noha bude makat i sama o sobě jen při chůzi.

Druhým vjemem je lehkost boty, skoro nic totiž neváží.    

I když je bota prostorná pro prsty, v žádném případě v ní neplavete jako ve velkých botách, ale krásně sedí na nohu a nehýbe se.

Obstojí bosoboty při tréninku?

Při pomalé chůzi opět skvělý vjem procítění kroku a odvíjení nohy od podložky, protože podrážka je dokonale ohebná do všech směrů. Noha jde rovně, nikde se nebortí do strany.

Dalším krokem pro mě bylo vzít si boty na chození a stání na hřiště coby trenér a odpočinout si tak od treter a „maratonek“. Zatím si v botě nechávám navíc 3mm vložku, už proto, že mám stále ještě z přetrvávajícího zranění bolestivost paty a potřebuji stát na něčem měkčím.

Zde narážím na problém se zraněnou patou, protože některé dokroky na ni jsou zespodu bolestivé. Druhá noha je v pohodě, ale dupat na paty nemohu. To je patrné hlavně u rychlejší chůze. Asi mám špatný stereotyp chůze coby dálkařka, která se snaží léta odrážet přes patu. Běhám ale po špičkách, tak s tím snad něco půjde dělat.

Dalším poznatkem bylo, že když jsem si zpět nazula staré „maratonky“ přišly malé, tlačily mě v prstech, než jsem si na ně zase zvykla, snažila jsem se nohu posunout za patou. 

Po městském betonu chodím zatím v normálních botách

Botky jsme si nechala na noze na cestu domů. Bydlím ve městě a tak chůze po tvrdém povrchu pro mě byla celkem náročná, opět pro bolestivost zraněné paty. Většinou mám hodně nabitý den, a tak se pohybuji městem při chůzi celkem rychle, což jsem ale pro bolestivou patu zespodu nemohla. Pro začátek mě delší chůze po tvrdém betonu odradila. To, že v botách cítím nerovnosti na zemi, mi vůbec nevadí, jen mám problém s patou, která není zdravá.

Úleva nastala při došlapu na měkkou rohožku u obchodního centra, nebo trávu. Tak do té doby, než se pata uzdraví, si je do města beru jen na krátké vzdálenosti nebo si je beru sebou do batůžku. Bosoboty jsou totiž neuvěřitelně skladné a ohebné a dají se sbalit do malinkého místa, tak není problém je vždy na chvíli vytáhnout a nechat nohu relaxovat od stahujících bot, i když zrovna není teplo. Také se snadno a rychle obouvají.

Bosoboty Vivobarefoot jsou lehké a skladné

Jak se běhá v bosobotách

Bosoboty jsem také vyzkoušela při atletickém tréninku na travnatém hřišti. Klus po trávě, běžecká abeceda a rovinky. Běželo se mi dobře, protože kratší běh vedu přes špičku a tráva je měkká tak mě pata netrápila. Akorát jsem si pohlídala řádné zahřátí a protažení plosky nohy před tréninkem. Když je teplo, atleti rovinky chodí někdy bosky, takže to pro mě úplně neznámé nebylo.

Určitě to je pro nohu zážitek, není totiž nijak nakloněná z vložek, co mám v běžných „maratonkách“, mohu se soustředit na konečný odraz z palce a druhého prstu nohy, noha si hledá svůj přirozený odraz. Také jsem ocenila lehkost bosoboty, rozdíl ve váze je značný, tak vám noha lítá při běhu sama.

podrážky barefoot bot Vivobarefoot

Můj názor na bosoboty

Pro mě tedy tyto bosoboty splňují účel a očekávání, jsem ráda, že je mám, i když je využívám pro své zranění paty zatím ještě méně, na tvrdý povrch si s nimi ještě netroufám. Věřím, že za čas je budu nosit častěji a že mi takovým zraněním jako je natržená aponeuróza z běhu pomohou předcházet. Posílím s nimi prsty a celou nohu, zlepší se mi technika kroku. Na unavené svalíky nohy a klenby jsem zvyklá, často jsem je musela masírovat a uvolňovat zvláště po skokanském tréninku.

Jana Korešová na MS v Moskvě

©Athletics Management


Otázkou je, jak dlouho bude trvat a zda je možné vůbec vytrénovat odvyklé chodidlo tak, aby zvládalo tréninkovou zátěž závodního sportovce, který trénoval denně v odpružených botách, a aby to nemělo vliv na jeho zdraví popř. větší omezení z tréninku. Samozřejmě je nutné začít postupně a ze začátku to nepřehnat a těžká cvičení jako jsou odrazy volit po měkkém terénu (trávě). Druhou otázkou je, zda nadměrná zátěž, se kterou se v závodním sportu setkáváme, vyžaduje tlumení nárazů, nebo zda si tělo na ně přivykne. Pokud si půjdu rekreačně zaběhat, tak barefooty jsou jistě dobrou volbou a po závodní sezóně to určitě zkusím, teď pro mojí bolavou patu se však neodvažuji (kromě měkké trávy na hřišti a několika rovinek).

Také je asi dobré začít boty neboty nosit co nejdříve (od dětství), vždyť i já jsem jako dítě běhala venku na boso a nohy mě nebolely, teď si to na tvrdém povrchu moc nedokážu představit.